"Navrženými zásahy do zákona o půdě by se otevřela cesta pro novou fázi restitučních sporů osob, které získaly české státní občanství po lhůtách k uplatnění nároků na restituci, tedy za situace, kdy již v mnoha případech došlo k nové úpravě právních poměrů a k založení nových vlastnických vztahů. V důsledku toho by došlo k narušení principu právní jistoty a k destabilizaci právního řádu," vysvětlil verdikt Ústavního soudu Holländer.
Senátoři chtěli totiž svým podáním ústavní stížnosti docílit toho, aby občané Česka a dříve i Československa, kteří nebyli držiteli českého nebo československého státního občanství v době, kdy probíhaly restituce podle zákonů, jejichž některá ustanovení jsou napadána, mohli být alespoň dodatečně účastni těchto restitucí. "Jejich vyloučení z restitucí považovali senátoři za protiústavní svévoli zákonodárce, kterou dosud nikdo nekorigoval," řekl agentuře Mediafax mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.
Senátoři proto navrhli, aby Ústavní soud zrušil ustanovení zákonů, která stanovují lhůty pro uplatnění restitučních nároků, nikoli zrušení podmínky státního občanství obecně. "Takovým rozhodnutím by podle navrhovatelů otevřel Ústavní soud opětovně možnost domáhat se neprávem odňatého majetku těm občanům České republiky, kteří nemohli o majetek žádat v původně stanovených lhůtách, protože v té době nebyli držiteli státního občanství České republiky," poznamenal Göttiger.
Tento návrh však v pondělí Ústavní soud jednomyslně odmítl. Poukázal přitom na skutečnost, že "posouzení důvodnosti zákonného zakotvení nových lhůt pro uplatnění restitučních nároků další skupině oprávněných osob totiž není věcí kontroly ústavnosti, nýbrž je v dispozici demokratického zákonodárce".
|
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
Florbalové mistrovství světa mužů 2028 by se mohlo konat v Brně
