Umístění: Jižní Morava Politika Ústavní soud: Lidé mohou znát komunistickou minulost soudců

Ústavní soud: Lidé mohou znát komunistickou minulost soudců

Brno, 30. listopadu 2010 (MEDIAFAX) - Ústavní soud v úterý rozhodl, že lidé mohou získat informace o členství soudců v bývalé Komunistické straně Československa. Vyhověl tak ústavní stížnosti občanského aktivisty Tomáše Peciny, jenž tvrdil, že lidé mají právo znát politickou minulost soudců.

soud-kladivko-2

 

Ústavní soud zrušil předchozí rozsudky obecných soudů i Nejvyššího správního soudu, které odmítly Pecinovu žádost o poskytnutí informace - seznamu soudců Vrchního soudu v Olomouci, kteří byli ke dni 17. listopadu 1989 členy nebo kandidáty Komunistické strany Československa.

Poté, kdy Vrchní soud odmítl žádanou informaci vydat, se Pecina marně odvolával k ministerstvu vnitra a neuspěl ani při kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Ministerstvo i správní soud Pecinovu žádost zamítly s tím, že zákon o poskytování informací se plošně nevztahuje na politické postoje lidí, protože představují soukromou oblast člověka.

Pecina podal proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ústavní stížnost. "Vyslovil v ní názor, že i když samotné členství v politické straně bylo původně citlivým údajem, novelou zákona o ochraně osobních údajů bylo z výčtu citlivých údajů vyřazeno. Navíc podle něj členství v tak specifické organizaci, jakou byla KSČ, k datu 17. listopadu 1989, spíše než o politických postojích člena strany vypovídá o jeho mravních kvalitách a o osobním oportunismu," citovala z podání Pelcová.

Pecina byl přesvědčen, že se legitimita soudní moci odvíjí především od kvality soudců, tedy od "personálního substrátu" justice, a veřejná dostupnost všech relevantních informací o minulosti soudců, jak profesní, tak občanské, je ve vztahu k této legitimitě "condicio sine qua non" (bezpodmínečně nutnou podmínkou - pozn. aut.).

Politický režim, který by odmítl zveřejňovat informace o totalitní minulosti svých soudců, by byl podle Peciny zcela nedůvěryhodný, a "takový stát by nebyl demokratickým právním státem v materiálním smyslu". Lidem ve veřejné funkci přísluší navíc podle názoru stěžovatele snížená míra ochrany osobnostních práv.

Jiří Nováček

Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle BuzzTip redakci