www.listyjm.cz

Brno, 11. listopadu 2010 - Proč vyspělé regiony podporují znalostní ekonomiku? Každé nové kvalifikované pracovní místo totiž vytvoří pracovní příležitost pro několik dalších lidí v navazujících odvětvích. Ekonomický růst dnes stále více souvisí se schopností regionálních ekonomik přizpůsobovat se a inovovat. Značné úsilí je proto na jižní Moravě věnováno vytváření prostředí, které podporuje výzkum, vývoj a inovace.

 

„Výzkum a inovace se projevují v hospodářském růstu, nárůstu produktivity a ve vytváření nových pracovních míst, nabízejících vyšší mzdy. Jihomoravský kraj má ambici tuto vizi splnit do roku 2013 a zařadit mezi 50 nejinovativnějších regionů Evropy,“ říká Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC).

• Mohl byste přiblížit poslání Jihomoravského inovačního centra?

Jihomoravské inovační centrum vzniklo v rámci Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje v roce 2003 jako agentura pro podporu a rozvoj inovačního podnikání. V současné době jsme nejúspěšnější tuzemskou organizací poskytující služby inovativním firmám, studentům s originálními nápady i výzkumným pracovníkům. Pomáháme také firmám v oblasti služeb transferu technologií a business developmentu. Usilujeme o intenzivní propojení podnikatelského prostředí s akademickou sférou, či s lákáním technologických investorů do Brna.

• Jak konkrétně podporuje JIC vědce či nové inovační firmy?

V Brně fungují celkem čtyři inkubátory, z nichž Jihomoravské inovační centrum provozuje tři: Technologický inkubátor VUT, Technologický inkubátor II a Biotechnologický inkubátor INBIT. Pro inkubované firmy zajišťujeme finance, prostory, poradenství, kontakty, propagaci a pomoc při transferu technologií a neustále nabídku služeb zdokonalujeme a rozšiřujeme. Za dobu sedmi let takto JIC pomohlo vzniknout více než pěti desítkám firem, z nichž již 26 inkubační program úspěšně ukončilo. V roce 2010 bude v našich prostorách sídlit historicky nejvíce firem, a to 44.

Komplexní podpora firem, kterou Jihomoravské inovační centrum poskytuje prostřednictvím svých služeb, ušetří firmám v průběhu inkubace statisíce korun. Tyto finanční prostředky pak mohou být alokovány například do vývoje produktu a výrazně tak urychlit vstup firmy na trh.  

• V jakých oborech tyto firmy působí?

Téměř padesát procent firem sídlících v technologických inkubátorech jsou z oboru informačních a komunikačních technologií, velký počet je také z oblasti biotechnologií. Rozsah působení našich inkubovaných firem je však široký, sídlí zde například firma Bender Robotics, která vyvinula světově unikátního robota pro potřeby marketinku. V příštích letech tak můžete například v nákupních centrech potkat robota, který si s vámi popovídá a nabídne vám třeba slevový kupon. Další firmy vytvořily pro nevidomé navigační systém umístěný ve slepecké holi nebo unikátní systém pro tvorbu webových stránek, které si dokáže vytvořit i vaše babička a tak bych mohl jmenovat dále.

• Jak hodnotíte spolupráci JIC s ostatními subjekty?

JIC spolupracuje s velkým množstvím místních aktérů. Velmi úzká je spolupráce s našimi zřizovateli – Jihomoravským krajem, statutárním městem Brnem či čtyřmi brněnskými univerzitami. Brněnské univerzity pokrývají široké spektrum studijních oborů, a tak vychovávají vysoce kvalifikované a vnímavé lidi, které inovativní firmy potřebují. Na brněnských univerzitách a Akademii věd se nachází řada špičkových výzkumných center České republiky.


Jihomoravské inovační centrum je také věcným garantem projektu Inovační vouchery, prostřednictvím kterého mohou firmy z celé České republiky dostat dotaci ve výši až 150 000 korun na spolupráci s brněnskými vědecko-výzkumnými institucemi.

Náklady projektu hradí ze svého rozpočtu statutární město Brno. Intenzivní spolupráce je i na různých projektech s Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu, Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy a Krajskou hospodářskou komorou Brno.

---

Podpořit nadějné vědce a přilákat špičkové vědce ze zahraničí – to je ve stručnosti poslání Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu (JCMM), které před pěti lety založili společně Jihomoravský kraj, Masarykova Univerzita a Vysoké učení technické, Mendelova Univerzita a Veterinární a farmaceutická Univerzita. O činnosti centra hovoří jeho ředitel Miloš Šifalda.

• Mohl byste přiblížit, proč Jihomoravský kraj společně s největšími brněnskými vysokými školami založil Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu?

Jihomoravský kraj již desátým rokem usiluje o to, aby se stal regionem přitažlivým pro sektor vědy a výzkumu a pro firmy produkující vysokou přidanou hodnotu. Velmi úzce přitom spolupracuje s brněnskými univerzitami. Za uplynulá období byly schváleny již tři regionální inovační strategie. Poslední z těchto strategií – RIS 3 – stanovila cíl,aby se Jihomoravský kraj stal jedním z 50 nejinovativnějších regionů v Evropě (což automaticky znamená prvenství v ČR) do roku 2013. Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu je organizací, která má prostřednictvím podpory příchodu špičkových vědců a dalších programů, jako je např. program podpory talentovaných studentů, napomoci tomuto cíli.

• Jaké jsou tedy hlavní oblasti vašich aktivit?

Zjednodušeně bych je mohl rozdělit do pěti oblastí. Je to podpora nadaných studentů na středních školách, podpora učitelů na středních školách při práci s talenty, dále podpora nadaných studentů a mladých vědců na vysokých školách, lákání a podpora přílivu zahraničních studentů a mladých vědců do regionu a konečně programy na podporu přílivu zkušených vědců do regionu.

• Přilákat špičkové zahraniční vědce je velmi ambiciózní plán. Opírá se vaše vize o reálné základy?

Základem každé podobné vize jsou samozřejmě i peníze. Jihomoravský kraj a Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu společně vytvořili projekt s názvem SoMoPro, který je v současnosti v ČR jediným fungujícím regionálním programem, lákajícím skrze  poskytování dotací zahraniční vědce a reintegrující se české vědce. Projekty vytvořené Jihomoravským krajem a JCMM jsou natolik úspěšné, že začínají být kopírovány ostatními kraji a inspirovalo se jimi dokonce Ministerstvo školství.

Celkový rozpočet programu je 3,9 mil Euro, tedy přibližně 100 milionů korun. Žádosti o grant přitom hodnotí pouze zkušení zahraniční experti. Podpořené projektové žádosti tedy představují kvalitní projektové záměry, které obstojí minimálně v celoevropské konkurenci. Náš program pomůže přivést do Brna špičkové vědce, kteří jsou nezbytní  pro velké infrastrukturní projekty jako Středoevropský technologický institut známý pod zkratkou CEITEC a Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC.

• Peníze ale nejsou vše, pro výzkumníky ze zahraničí nemusí být vždy snadné se v Brně orientovat. Někdy také přicházejí s celými rodinami...

Máte pravdu. Ale díky tomu, že naše organizace administruje vedle programu SoMoPro i kontaktní místo EURAXESS, nabízíme komplexní služby i poradenství pro vědce ze zahraničí pod jednou střechou, a to doslova od zafinancování výzkumu prostřednictvím grantů až po zajištění mateřské školy pro děti přijíždějících výzkumníků.

• Co připravujete pro příští rok?

Na příští rok připravujeme zcela nový projekt SoMoProEnterprise – jedná se o v současnosti o ojedinělý projekt podpory aplikovaného výzkumu u firem na Jižní Moravě, které by zde mohly mít svou vědeckovýzkumnou základnu. Pokud se nám pilotní projekt osvědčí, budeme tímto způsobem motivovat zahraniční firmy k umisťování svého aplikovaného výzkumu na Jižní Moravu.

tof